Nejčastějších věci, na které se nás zákazníci ptají před nákupem solárních panelů je: "Kolik fotovoltaických panelů potřebuji? Jak velkou fotovoltaickou elektrárnu si mám pořídit na svůj dům?". Jak stanovit optimální velikost FVE, aby vyrobila dostatek energie pro pokrytí potřeb rodinného domu? To se dozvíte v tomto článku.
V podnebných podmínkách České republiky solární panely o špičkovém výkonu 1 kWp vyrobí přibližně 980 kWh elektrické energie ročně. Pro zjednodušení lze v ČR počítat 1000 kWh/kWp/rok.
Výkon FVE | Vyrobená energie za rok | Plocha panelů |
---|---|---|
1 kWp | 980 kWh | 6,1 m2 |
2 kWp | 1 960 kWh | 12,2 m2 |
3 kWp | 2 940 kWh | 18,3 m2 |
4 kWp | 3 920 kWh | 24,4 m2 |
5 kWp | 4 900 kWh | 30,5 m2 |
Fotovoltaické panely dnes nejběžněji dostanete ve výkonnostních řadách od 270 Wp do 450 Wp. Čtyři panely o špičkovém výkonu 270 Wp dají celkový výkon 1080 Wp. Snadno si přepočteme, že tyto čtyři panely vyrobí energii v celkovém úhrnu 1058 kWh za rok. Co je to špičkový výkon a proč se označuje Wp nebo kWp (watt-peak, kilowatt-peak) se dočtete v často kladených dotazech.
Výkon solárního panelu | Rozměr solárního panelu | Plocha solárního panelu | Účinnost solárního panelu |
---|---|---|---|
270 až 300 Wp | 1650 x 995 mm | 1,64 m2 | až 18,5 % |
350 až 380 Wp | 1 955 x 995 mm | 1,95 m2 | až 20,5 % |
420 až 450 Wp | 2 110 x 1 050 mm | 2,22 m2 | až 20,5 % |
Fotovoltaické panely můžeme na střechu umisťovat ve vertikální i v horizontální pozici. Umístění panelu "na stojáka" nebo "na ležáka" nemá na šikmých střechách žádný vliv na jeho funkci nebo výkon. Častější je montáž fotovoltaických panelů ve vertikální poloze, protože vychází laciněji, než montáž v horizontální poloze. Při montáži "na stojáka" spotřebujeme méně kotvících a montážních prvků.
Na rovných střechách, kde se panely umisťují v řadách s přizvednutím je výhodnější horizontální pozice panelů (na ležáka). Fotovoltaické panely umístěné horizontálně vytvářejí nižší překážku a díky tomu se do nich méně opírá
vítr. V horizontálně umístěných řadách se solární panely lépe vyrovnávají se zastíněním v zimních měsících. Montážní systémy pro ploché střechy umožňují sklon vůči horizontální rovině v rozmezí 20° až 30°.
Solární panely bez ohledu na typ (fotovoltaické, teplovodní nebo teplovzdušné) orientujeme vždy co nejvíce na jih. Optimální orientace dle světových stran je jihovýchod až jihozápad. Pokud není jiná možnost, můžete panely umístit i na východní nebo západní část střechy, ale počítejte se ztrátou na celoročním výkonu cca -15 %. Nikdy panely neumisťujeme na severovýchod, severozápad nebo rovnou na sever. Ztráta na výkonu by vzhledem k horšímu osvícení byla až 30% až 50% a pořízení solárních panelů by se vám nevyplatilo.
Optimální rozmezí sklonu fotovoltaických panelů je od 20° do 50° (úhel s vodorovnou rovinou). Ideální sklon modulů pro maximální celoroční výnos je 35°. Pro celoročně vyváženou výrobu je vhodnější sklon až 45°. Čím jsou solární panely orientovány více na východ nebo na západ, čím větší je odchylka od jižní orientace, tím je výhodnější dávat je více "na plocho".
Pokud by panely byly umístěné v menším sklonu než 15°, pak ztratí svoji samočistící schopnost. Při sklonu solárních panelů 15° a víc většina usazeného prachu a nečistot z panelu oprší nebo sjede se sněhovou pokrývkou. Pokud má panel menší sklon než 15°, sníh z něj nesjede. Při deštích se ve spodní části panelů kolem rámu dělají louže, které po odpaření zanechávají prachové mapy. Prachová pokrývka propouští méně světla a tím snižuje výkon panelů.
Pokud nemáte střechu zrovna v ideálním sklonu nebo orientaci, nezoufejte. Ztráta vlivem horšího sklonu nebo orientace se dá dohnat tím, že na střechu dáte více panelů. Pokud není možné najít vhodnou plochu na střeše, je možné s úspěchem využít i fasádu rodinného domu.
Jestliže nemáte místo přímo na rodinném domě, je možné využít střechu garáže, kůlny nebo stodoly. Objekt však vždy musí být zakreslen v katastru nemovitostí. Umístění mimo budovy na pozemku bohužel neumožňují podmínky pro přiznání dotace NZÚ. V tomto článku uvádíme, kolika způsoby je možné nainstalovat na dům solární panely.
Zmiňme také maximální limit velikosti fotovoltaické elektrárny na střeše rodinného domu, která by měla mít výkon menší než 10 kWp. Na elektrárny do 10 kWp se totiž nevztahuje povinnost mít na její provozování licenci. Licence je něco jako živnostenský list pro podnikání v energetice. S licencí se pojí mnoho povinností a administrativy, proto se licenci chcete vyhnout. U podnikatelů je situace jiná, elektrárny pro firmy jsou zpravidla větší než 10 kWp a mají licenci.
Na FVE do 10 kWp se také vztahuje osvobození příjmů, pokud nějakou nespotřebovanou elektřinu prodáte do distribuční sítě. Horní limit 10 kWp také stanovuje dotační program Nová zelená úsporám, ze kterého můžete čerpat 60 000 Kč až 155 000 Kč podle velikosti a typu systému. V některých krajích (KV, MS a UL) získáte navíc bonus +10%.
Způsob akumulace | Výše dotace | Min. výkon FVE | Roční výroba FVE |
---|---|---|---|
ohřev teplé vody | 60 000 Kč | 2,0 kWp | 1 960 kWh |
ohřev teplé vody | 85 000 Kč | 4,4 kWp | 4 310 kWh |
lithiové baterie | 75 000 Kč | 2,0 kWp | 1 960 kWh |
lithiové baterie | 105 000 Kč | 3,5 kWp | 3 430 kWh |
lithiové baterie | 155 000 Kč | 4,4 kWp | 4 310 kWh |
Fotovoltaické elektrárny na rodinných domech musí vždy nějakým způsobem akumulovat přebytky elektřiny, které se nespotřebují ihned v okamžiku výroby. Dle dotačního programu Nová zelená úsporám jsou možné dva způsoby akumulace elektřiny:
Minimální kapacita lithiových baterií je stanovena v kWh a vypočte se jako výkon elektrárny vynásobený koeficientem 1,25. U hybridních elektráren doporučujeme kombinaci obou způsobů akumulace energie. Sice nedostanete žádné peníze z NZÚ navíc, ale zvýšíte si tím využitelnost vlastní elektřiny a díky tomu si zkrátíte návratnost vaší investice.
Program Nová zelená úsporám v oblastech podpory C3.3 až C3.7 stanovuje další horní limit pro výkon elektrárny. Fotovoltaický systém totiž nesmí vyrobit více energie, než kolik činí průměrná dlouhodobá spotřeba domu podle ročních vyúčtování. U novostaveb se vychází z předpokládané spotřeby domu vypočtené v energetickém průkazu budovy (PENB). Pokud váš dům má roční spotřebu elektřiny 3 000 kWh/rok, pak podle propočtů uvedených v úvodu by elektrárna neměla mít větší výkon než 3 kWp.
Již víme, že výkon elektrárny musí být menší než 10 kWp, pokud chcete žádat o dotaci, chcete se vyhnout nutnosti držet licenci a chcete využít daňové osvobození. Navíc elektrárna by neměla vyrobit více energie, než jaká je stávající nebo plánovaná spotřeba vašeho domu.
Pokud si pořídíte větší elektrárnu, budete dosahovat větších výkonů během léta. Proto je potřeba vše nastavit tak, abyste byli schopni si všechnu vyrobenou elektřinu buď ihned spotřebovat nebo akumulovat pro pozdější využití. Pokud nechcete během letních měsíců dodávat přebytky do sítě za bídnou výkupní cenu cca 0,2 - 0,3 Kč/kWh, pak si pořiďte elektrárnu spíše menší, která navíc vyjde levněji. U menšího systému je vždy vyšší šance si většinu energie spotřebovat.
Řešením letních přebytků může být pořízení větší akumulace, abyste byli schopni všechnu nespotřebovanou energii uchovat pro pozdější využití. Větší akumulací není myšlena jen větší baterie, ale také větší zásobník na teplou vodu (bojler). Fotovoltaická elektrárna z přebytků spolehlivě zařídí spoustu teplé vody pro domácnost zdarma, a to od jara do podzimu.
Baterie si kupovat nemusíte, jako akumulace může sloužit váš stávající bojler, pokud je dostatečně velký. Čím větší je objem vašeho bojleru, tím více pojme energie a tím déle vám tato energie vydrží. Akumulovat přebytky do teplé vody není žádná ostuda, stejně byste si teplou vodu museli nějakým způsobem za peníze ohřát, tak proč to neudělat zadarmo?
Akumulace do baterií je dražší varianta akumulace vyrobené elektřiny, ale zase nabízí mnohem více možností, větší luxus a hlavně výrazně vyšší bezpečí. Dům s fotovoltaickou elektrárnou a baterií je forma pojistky proti dlouhodobým výpadkům elektřiny, ať již nastanou z jakékoliv příčiny. Extrémní výkyvy počasí, které známe z posledních let nám do budoucna mohou připravit nejedno nemilé překvapení. Jedno je jisté, při výpadku sítě bude mít energii pro udržení základních potřeb jenom ten, kdo bude mít na střeše svého domu sluneční elektrárnu a ve sklepě akumulátor.
Obě formy akumulace - do baterií a do teplé vody je žádoucí kombinovat. Elektřina z FVE se vždy využije pro okamžitou vlastní spotřebu. Pokud máte přebytky, pak se pomocí energie z panelů nejdříve nabije baterie. Následně se další zbývající energie použije na ohřev teplé vody. Až nakonec přichází v úvahu dodávka elektřiny do sítě, pro kterou můžete využít službu virtuální baterie.
Pro každého je vhodná jiná velikost, stejně jako každý dům je jiný, tak i každý majitel domu je unikátní osobnost s individuálními potřebami. Menší elektrárny s ohřevem vody jsou levnější a větší procento z jejich ceny pokrývá dotace. Menší elektrárny s ohřevem TUV mají nejkratší návratnost. Pořízením základního modelu FVE s ohřevem teplé vody rozhodně žádný majitel rodinného domu neudělá chybu.
Větší elektrárny vyrobí více energie v zimě i v létě, více uspoří a ohřejí více vody. Systémy s baterií navíc zajistí váš dům před výpadky sítě. Větší elektrárnou si můžete sáhnout na větší dotaci. Pokud chcete investovat peníze do vašeho bydlení, do energetických úspor nebo do zajištění na stáří, pořiďte si větší systém s optimálně nastavenou akumulací.
I mezi hybridními elektrárnami s bateriemi jsou výhodnější spíše menší jednofázové varianty. Hybridní elektrárnu je vždy velmi vhodné doplnit o regulátor, který zajistí, že po dobití baterií se začne vaší elektřinou ohřívat voda v bojleru nebo v akumulační nádrži.
Máme ve vyřizování dotace NZÚ 100% úspěšnost, a proto se nebojíme vám dotaci garantovat. Pokud vám nevyřídíme příspěvek z NZÚ (60 tis. až 155 tis. Kč), zaplatíme vám jej z vlastní kapsy. Nejsou to jenom plané řeči, tuto podmínku vám dáme i do smlouvy o dílo.
Návrh řešení a osobní návštěva technika u vás je ZDARMA. Ozveme se během 2 dní.